neděle 21. září 2014

Termály a čajové plantáže

Calderias Poca de Beja (název musím zkontrolovat až budu na netu) je termální koupaliště s železitou minerální vodou. Vstup je do dvou eur. Voda je teplá a nesmrdí, ideální pro relax! Je zde několik přírodních bazénků s přepadem teplé vody.

"Smrdím jak rezavá trubka", konstatuje Lenka, ale to už sedíme v busu na cestě do Gorrena, jediné Evropské čajové plantáže.

Chvilku si připadám jak v Číně. Úhledné řady čajových keřů vyskládané elegantně vedle sebe. V pozadí malá továrna se sušičkou. Prohlížíme si vše. Ochutnávka je samozřejmostí. Ale opět v moderním stylu "all you can drink". Nebo-li ochutnejte všechny čtyři čaje, včetně ledového. Stejně si všichni dají max šálek od každého, ale prostě to, že nad Vámi nikdo nestojí a neměří každou kapku je fajn!

Ještě pár fotek z vyhlídky nad Furnas a jedeme sbalit věci.

Zítra jedeme domů. ...

Furnas & Cozido

Ještě než opustíme přístav, poslechneme si 'drums of Azores'. No dobře, skupina se jmenuje jinak, ale můj název vystihuje podstatu.

Další zastávka, je Lagoa das Furnas. Nádherné jezero se stejnojmenným městem mezi sopečnými vřídly. Lokální tradicí a turistickou atrakcí je vaření Cozida. Cozido je směs masa a zeleniny a brambor, vařena v hrnci uvnitř vřídla. Příprava, tedy přesněji vaření, zabere asi 6 hodin.

Do hrnce se vlož ve vrstvách zelenina (kapusta, zelí, mrkev) tři druhy brambor (brambora jak ji známe, batát a nějaká africká velká brambora, co mě spíše připomíná uvařenou kedlubnu) a několik druhů masa (hovězí, vepřové, kuřecí a světlá i tmavá klobása). Hrnce, překryté látkou a naskládané na sebe, se vloží do vřídla, překrejí dřevěným víkem a zahrnou hlínou. Po šesti hodinách je uvařeno. Podává se s Azorským bílým chlebem nebo rýží.

Chuť dobrá, nicméně našinec v tom zhlédne exotickou pouze přípravu. Zajímavou chuť mají klobásy. Světla je klasická klobása, jen na rozdíl od české je z masa. Tmavá chutná jako vyuzené kořeněné pikantní jelito.

Desertem je ananas, jak jinak než azorský ;)

Flipper a jeho kamarádi

Poslední volný den patří výletům. Začneme stylově - "whale watching". Odjezd brzy ráno do hlavního přístavu. Kde nás vítá Klára, oceánolog a biolog. Máme 90% úspěšnost vidět delfíny a asi 30% vorvaně.

"kdo má zájem, může si půjčit short a pak si zaplavat s delfíny"... Automaticky se všechny pohledy otočili na mně ... protože takových to výzev využívám, zvlášte pokud je to bezpečné a nečím zajímavé. A to delfíni jsou! Jasně, že do toho jdu a dost nechápu proč ostatní váhají. Chvíli jsem za blázna, no co mě je to fuk;)

Stejně jako každý řidič autobusu je Karel, řidič taxi Alfréd, tak každý delfín je Flipper. Jedem za nimi.. Chvíli jezdíme po vodě, tu a tam potkáme skupinku delfínů, ale velryby žádné. Klára mě podává šnorchl a masku. Pomalu sklouzávám do vody a rozhlížím se po skupince delfínů. Těsně jsem je minul, už jsou hluboko.
Druhý pokus je úspěšnější, plavou ode mne pár metrů a jsou opravdu ukecaní. Specifické pískání a kníkání je slyšet dlouho i po tom co se zanoří. Takže splněn sen, zaplaval jsem si s delfíní skupinkou. Kdo vydrží uvidí i video, nahrál jsem ho na žabžu (malý zelený Fujifilm).

Vzhůru na surf

Deset ponorů máme za sebou, a před námi dva dny volna... dnešek patří surfování.

Na ostrově jsou dva hlavní spoty. Jeden na jihu, kousek od Ponta Delgady, druhý na severu Na okraji městečka Riberia Grande. Hurikán Eda prosvištěl (nebo vyšuměl) v noci, a zanechal solidní vlny na severní části. Jih je bez vln.

Taxi z Vila Franca do C. stoji 25€… mhd by bylo levnější, ale více čekání delší prodlevy atp. Navíc ve 4 je to skoro zdarma (Lenka, Lukáš jedou s námi).

Super! Akorát tu probíhá mistrovství Evropy... takže když se na to podívám s nadhledem, surfoval jsem na ME :D :D Je to úžasná atmosféra. Spoteři, závodníci, komentátoři, tisk. Zkrátka to pohltí každého!
Slečna v Azores Surfing Center je milá nastínil jsem jí naše dovednosti.. a doporučila nám začít tak za hodinku.. že dnes zrušili i vlastní lekce a že pro občasné surfaře to není nejlepší den (natožpak pro Lukáše, surfing virgina). Za dvě hoďky po průzkumu města a kávě jsme zpět.
Poznámka: latté tu neznají takže zásadně 'coffe con leche'. Ale jsou tu všichni tak přátelští a milí, snad jednou i češi procitnou a začnou být v obchodech přátelští...

Jsme zpět na spotu, 8.3 board nemá :( fouká on shore :( a konzistentní vlny jsou jen v místě závodu... no nic ... hold budu rád za pár jízd. Lenka chce surfovat, ale počasí a teplota vody jí odradila. Lukáš do toho jde se mnou (střídáme si softboard 8ft - zvolil jsem s ohledem na počasí a zkušenosti). Perioda 19 a dost silnej RIP. Lukášovi jsem pečlivě předal základní znalosti: jak si chránit hlavu, jak pádlovat, jak na popup, a hlavně kam táhne rip! Gilmare díky, základy mám dobré!

Svezl jsem se asi 2x ale co... jde přeci o tu zábavu!  Lukáš vstal 1x.. což v těch podmínkách je dost úspěch!

Janičku snad na surf někdy dostanu, ale nesmí být tak silné a velké vlny, protože 'na to aby pádlovala jako kráva s pusou sprchovanou slanou vodou, ještě ruce na hnoji nenašla' (konec citátu)

čtvrtek 18. září 2014

Stingray & Grupper

Poslední potápěcí den, ...

Ráno, to bylo o ničem, skála uprostřed vody v 25m, krom pár medůz tam nebylo nic. Teda vlastně tam byl proud, že by to odfouklo i závaží. Takže při výstupu jsme si pěkně zavláli na laně.

Poslední ponor byl ovšem naprostý opak. Hned po zanoření nás vítalo hejno ryb, pózující objektivu. O kousek dále kroužil rejnok s průměrem ploutví přes dva metry, pak se položil na písek a nechal nahrávat a fotit. Když už byl unuděn z blesků a neustálého zájmu skupinky potápěčů, poodplaval dál. Pomalu jsme se vydali druhou stranou za ním (skrze takový oblouk) a proti nám kanic. Pepa si s ním koukal do očí asi dvě minuty, pak mu tedy dovolil proplavat (abych byl přesný kanic to dovolil Pepovi). Snad tisíc malých červených rybiček... chvíli jsem měl pocit, že jsem ponořený v akvárku mezi tisíci parmičky duhovými... Další zastávka u rejnoka, je to opravdu fešák!!

Dneska výlet s velrybáři vynecháme a ugrilujeme si ryby!! Jsou nasolené, připravené, zkrátka relaxovat se také musí,  Zítra bych s nimi ale vyrazit chtěl. Snad se na surfu nezničíme :))

Pepovo hlášky si už nestíhám psát, takže až si vzpomenu, doplním :))

Jak jsem potkal ryby

Dnešní dva ponory jsou vrak lodi, která se účastnila vylodění v Normandii a útes Galera Východ.

První ponor kolem vraku - pohodička, max 20m, viditelnost pěkná. Hejna sardinek, a barakuda proplouvající téměř na dosah ruky. Nádhera! Buddy byl Pepa, Janička plavala v "růžovém" teamu s Lenkou.

Odpolední ponor, byl ještě pestřejší, kolem nás proplul velký rejnok, rozpětí křídel, asi metr a půl, možná i víc, byl obrovský. Krom rejnoka ještě stál za zmínku Vláďovo sprint, aby ho zachytil na kameru. A za to dostane velkou pochvalu!

V tu chvíli jsem si říkal, že den už nemůže být lepší. Mýlil jsem se. Pominu večerní chobotnicový salát a stejk z tuňáka. Cestou zpět jsme šli přes přístaviště, a zeptali se místních rybářů, zda li není možné koupit čerstvou rybu. "Přijďte v deset, to se vrátíme z rybolovu..." A tak jsme v deset vyrazili...

"Ahoj, je tady možné koupit rybu?" "něco portugalsky..." přišel starší chlapík, podle vzhledu již vysloužilí námořník děda lebeda.  "Copak potřebujete? Rybu, jo to musíte támhle,.. já půjdu s Vámi, nakoupíme, kolik chcete kilo? dvě?" ... Předběhli jsme frontu 10 místních lidí, dostali jsme igelitku s asi 10kg velkých sardinek, za 10euro. Lenku napadlo, že bychom se mohli zeptat, zda li nás vezmou sebou na velrybářskou loď na lov. Děda lebeda, pravil, že by to nemusel být poblém, že se zeptá šéfa ať přijdeme některý den večer. Skvělé, uvidíme, jak budeme zmrzlí po ponoru a asi se i přidáme ...

Mezitím byla Janička povýšena, ... NASD - NAUI Advanced Scuba Diver, velká GRATULACE.

Na baráku si z nás Petr dělá srandu, že jsme dostali krmení pro delfíny ... až to budem grilovat nedostane nic ... drzoun jeden :))

Pepa, Lenka a Janička vzali lavóry, nože a jdeme do přístavu kuchat ryby, Já to fotím, přeci jen, je třeba dokumentaristy. Rybí odpad házíme do vody a tím podporujeme potravinový řetězec - racci a malé ryby. Je důležité dodržovat pitný režim, takže při tom ještě padla láhev červeného vína.

Zítra budou rybí hody !!




úterý 16. září 2014

Mr and Mrs Kanic ... a manta

Dnešní ponory byly úžasné!!

Dopolední lokalita byl ostrůvek kousek od pevniny, kde byla spousta oblouků, tunelů, průplavů. Mraky mořského života, včetně jednoho lehce metrosexuálního Kanice. Petr se ho vydal fotiti a kdyby se dalo o rybě říci, že se čepíří, tak by se tento kousek čepířil a vystavoval. :)

V rámci Janičky výcviku nás rozdělili, takže jsem strávil den potápění s Pepou. S tím se potápím rád, je s nim sranda, ve vodě toho moc nenakecá, ale nad vodou tu hubu nezavře :)

Druhá lokalita byla "U Kaniců". Ta lokalita na kterou jsme předevčírem díky vlnám nemohli. Obyvatelé byli doma a i se nechali chvíli okukovat. Co ale třeba mně ohromilo daleko více bylo "stádo" sardinek. A do toho majestátně se proplouvající hejno barakud. Kdybych byl Rowlingová, napsal bych že byli jako Mozkomorové kolem Azkabanu, ale protože Rowlingová nesem tak to prostě byly jen barakudy, pomalu proplouvající mezi zejnem ryb nenápadně se porozhlížející po svačině.

Petr s Alešem měli kliku s velkým K, šli z vody mezi poslendími a zahlédli dvě manty. Vrhli jsme se s Pepou jen tak na šnorchlovačku, ale bohužel manta není lampička u postele. Zkrátka někam odpluly :( no nic, zítra je taky den.

Večeře je v režiji Chilli-Con-Carne. Neměl jsme k dispozici svou chilli výbavu, takže to bylo dosti virgine, ale i tak, to sklidilo úspěch.

Pepův bonmot na závěr:
... dej mi peníze na .... no jó, dej mi .. dejmy jsou v komíně...

PS: pokud máte pocit, že Vás zanedbávám s fotkama, tak máte pravdu. Ale, když se podíváte na Amers Facebook, tak minimálně Petr tam dává fotky z ponoru. A to stojí za shlédnutí.

Zelená se ... jezero a modrá ... je taky dobrá

Lago Azul a Lago Verde, zkrátka modré a zelené jezero. Jedno z nejnavštěvovanějších míst na ostrově. Jezera a ananasové plantáže, byl cíl včerejšího půldne (druhá půlka byl - jak jinak - :) ponor).

Jezera

V rámci poměru čas/výkon jsme využili domluveného průvodce. Jedna skupinka dopoledne, druhá odpoledne - na střídačku s ponorem.
Průvodce nám trochu povyprávěl o podloží jezer (jezera mají svůj vlastní prapodivný ekosystém a jakýkoli zásah je problematický). Jedno z jezer má specifickou sinici, proto je voda zbarvená do zelena. Protože průvodce viděl, že jsme nadšení fotografové, zastavoval nám na vyhlídkách abychom si mohli dělat panoramata, selfie, zkrátka kdo co chtěl.
Městečko uvnitř kráteru je takové malé, malebné a určitě stojí za zmínku, že naproti kostelu vaří dobrou kávu. Docela tu frčí domino - nebo něco na způsob domina, hrají to tu mladí i staří.

Další zastávka bylo jezer Santiago. Ta krajina je tu prostě nádherná! Škoda, že není čas na track.

Ananasová plantáž

Poslední zastávkou naší ostrovní rychlo exkurze byla ananasová plantáž. Velmi zajímavé. Ananas od výhonku až po ananas k utržení. Nepoužívají tu pesticidy, ale zkrátka vykouří celý skleník (asi na 9 hodin). Dříve používali místní sopečnatou zeminu, která sama o sobě je výborným hnojivem. Protože ale tato zemina podléhá zákazu těžby, je kvalita ananasů jiná (ale špatné rozhodně nejsou) a tak je ostrované spořádají sami.

Ponor

Odpolední ponor patřil k jednomu z těch těžších. Členité, profilované dno, hloubky do 20m, kdy i poslední část byla poměrně hluboko, výstup a bezpečnostní zastávka na bojce ve volné vodě a tu a tam nějaký proud. Náročnější, ale na zkušenosti to jen přidá.

Tak a jako každý den, jeden Pepův bonmot na závěr:
Nemáte tu někdo filcky? Já že bych si je vzal domu, aby se mi brambory škrábaly samy...

neděle 14. září 2014

Kanic je nanic :) až žije rock'n'roll

Dnešní den byl plný zvratů. Vezmeme si to po pořádku...

Cestou k bázi si všímám nápisu na desce "whale watch" - velrybí výlety, - ... dnes špatné počasí.
To neznačí nic optimistického. Jedna věc je sedět ve vlnách na prkně,  jiná věc je mihotat se ve vlnách v malém zodiaku. Vyrazili jsme na lokalitu, kde měli býti dva staří obyvatelé, pan a paní Kanicovi. Bohužel tam byl tak silný proud, že divemaster navrhl pro ponor novou lokalitu. Přejeli jsme tedy do "Kuchyně" což je portugalský název místa, jen kousíček vzdáleného od přístavu kotev.

Naprosto luxusní ponor! Hloubka 17m, čas 42m,  A vynořil jsem se se 70bary, naprostá paráda... A co víc, Gruppera jsme nakonec viděli také a k tomu spoustu jiné mořské fauny, barakudy... a ... no já vyfotím raději tu ceduli s rybami :)

Na houpavost zodiaku si pomalu začínám zvykat, jako jediný jsem si zapomněl vzít něco proti mořské nemoci. Nebylo to tedy úplně ono, ale znatelně lepší než včera.

Odpolední ponor jsme vzhledem k nepřízni počasí (dnešek má být do počasí ve smyslu mořských proudů nejhorší) zrušili. Společně s Janičkou, Pepou, Lenkou a Lukášem jsem zaběhli do místního supermercado - C4 (ano pochopili jste správně Carrefour) a nakoupili "něco" na grill. Parrot-fish, mořského vlka a pražmu. Chvíli jsme dumali nad murénou... paní nás upozornila, že to není úplně nejlepší volba na grill, Spíše je lepší na smažení - ale i na ní časem dojde, ryby jsou tu extrémně levné.

Jinak jsme odpoledne strávili relaxem.
Po večeři nám Vláďa zazpíval ty největší světové hity od Elánu a jiných skupin. Zkrátka jsme si dali půlhodinku zpěvem - fajn atmosféra.

Zítra máme jeden ponor polovina ráno, polovina odpoledne. Určitě Vás zajímá, jak vyplníme volný čas...
Tak to si nechám zase na zítra.

Moc se omlouvám za absenci fotek, ale prostě nechce se mi tu sedět u PC a sázet sem fotky. Tak prosím o trochu trpělivosti.

Pohodový večer, krásnou noc či pohodové ráno... zdravím všechny z večerního Azorského přístavu, ozvučeného šuměním moře a piano hudbou, kterou nám tu pouští  dý džej Lukáš .. a je to prosté úplně liricko-epická chvilka ..

Je to zkrátka super.


sobota 13. září 2014

Kaverny, Kotvy a Kanicové

Dvouhodinový časový posun se nejvíce projevuje na ranním vstávání. Být vzhůru už od 6 není zrovna výhra v loterii, jinak ale krásné slunečné ráno.

Báze Esprit Azul, je taková menší plechová stavba, v přístavišti. Rozhodně se nenechte odradit vzhledem. Personál je velmi příjemný a teplá sprcha a čistý záchod, to je zkrátka po ponoru k nezaplacení.

I. Ponor: Arcos da Caloura

Vyrážíme zodiakem. Zodiak, pro ty Vás, kteří neví, je nafukovací gumový člun. Potápěči sedí po bocích pak jen nasadí ploutve, výstroj a po zádu hop do vody. Z přístavu je to na kaverny asi půl hodiny. Jsou docela vlny, loď se houpe, pálí slunce. Doposud se mi nikdy na lodi špatně neudělalo, ale tentokráte Neptun nasadil těžký kalibr. No nic už jsem ve vodě je mi dobře.

Tato lokalita je plná kavern, jeskyněk, malých i velkých ryb. Zkrátka je tu živo. Kdo by neviděl rybu tak je buď slepý nebo má zamlženou masku. Krásný ponor 17m, 39min.

Návrat na loď je pestřejší, Janičce vlny nedělají dobře, zkrátka Neptun vs Janička 1:0. Postupně se přidávají další lidé ... no nebudu se chvástat, také jsem přikrmil mořskou faunu. Zkrátka jednou ta zkušenost přijít musela.

II. Ponor: Baixa das Ancoras

Po obědě jsme se vydali do starého přístaviště, kde jsou utopené velké kotvy. Asi 10min od přístavu. Poměrně pěkný ponor, 20m, 36min, dobrá viditelnost. Konečně jsem vzal sebou i kameru. Poučení dne: vždy si dát tu práci a kameru usadit do pouzdra rovně, protože pod vodou to zkrátka nezachráníte a to tlačítko nefunguje. Zítra bude video lepší :)
Pod vodou kanickové, hejna sardinek, Jéža zahlédl i chobotnici. Zkrátka vydařený ponor.

Uvidíme co přinese zítřek.
Dnes už žádný trek nestihneme takže hurá na večeři.

Dnešní Pepův bonmot: "Musím žrát zdravě, nechci v padesáti zakukat..."

pátek 12. září 2014

Sao Miguel, vítejte v Hobitíně

Dorazili jsme na Ruzyni asi s 20minutovým zpožděním, protože v Plzni se řidiči moc nepředvedli a vytvořili zácpu. Nevadí, i tak jsme tu v čas. Zabalení kufrů, odbavení zavazadla v pohodě – nakonec tedy dive balíček za 50€ a šup do letadla.

Poznámka pro kolegy: jsem zvědav, až se podíváme na náš start a do STUM jestli jsme odlétali na čas.

Kvízová otázka, kolik stojí 3 čepovaná piva na letišti – v bezcelní zóně. Hlasujte do komentářů.

Let je vcelku klidný, sedíme a řadu před námi a za námi nikdo, takže si sklápíme sedačky dle libosti. V průběhu letu se dám do řeči s moc sympatickou, usměvavou blondýnkou ze Slovenska – vlastně ani jméno nevím, takže na facebook si jí hold nepřidám :(. Janička dostává pochvalu, celý let se učila do školy!

Přistáváme po 3,5 hodinách v Lisabonu (pozn. čas o hodinu zpět takže je tu 22:20). Většina skupiny jde na průzkum nočního Lisabonu. My jsme zvolili strategii „banány“. Vysvětlím, pod schody jsou dva molitanové bloky ve tvaru banánu, a před nimi vystavený Mercedes. Super zašívárna, kde si schrupnout. Budí nás jen nějaká postarší Portugalka, která má potřebu v 2h. ráno telefonovat za naší hlavou. Pozn.: nechápu proč nám postavili budku u ložnice, ale zase to vyvažuje ten mercedes třídy .. no to jsem zapomněl, ale zkrátka luxusní. A tak se ptám .. „Kdo z Vás má Mercedes v „obýváku“? Další vzbuzení, projíždějící vozy úklidové služby. Na potřetí nějaký let asi v půl čtvrté. A to přichází i expedice z centra.

Poznatek: jet z centra Lisabonu obsazeným taxíkem je levnější a rychlejší než metrem.

Petr vybral ležení o pár kroků dál. Ráno ho budí paní, otevírající vinotéku u jeho hlavy – někdo má v obýváku Mercedes, někdo vinotéku :).

Latté, muffin a hurá na spoj na Sao Miguel. Přistáváme, to letiště je opravdu malé. V hale na nás čekají vozy odvoz do Vila Franca (asi 28km od letiště). Ubytování, vcelku čisté, tedy trošku vyvětráme, ale jinak to jde. Ne zcela kladně hodnotím některé „zakaždoucenu-postele“ aneb „starý dobrý šuplík“. To myslím majitelé apartmánu nedomysleli.

Bydlíme pár metrů od přístavu – tím pádem i pár metrů od Esprit Azul báze, super, že netřeba chodit daleko. Po rozbalení výstroje jdeme s Janičkou na vycházku.

Cíl vycházky - pomník na kopci. Pochopil-li jsem to správně je to jakýsi Peace-Monument. Celou cestu nám poprchává a když dojdeme nahoru, tak lije jak z konve, ale pak ten výhled, nádhera. Vůbec celý ostrov je nádherně zelený, čistý, upravený, čekám jen, kdy někde potkám Froda. Froda jsme tedy nepotkali, ale krávy a kozy se jim tu pasou skoro všude.

Je to tu evropské, samoobsluha, bankomat, vše na dosah. A protože jako každý výlet/dovolenou jdeme nejen za zážitky, ale i za poznáním kultury a kuchyně, zaujaly nás v sámošce nasolené ryby. Normálně půl ryby uskladněné v soli. Kupujeme si malou verzi a zjišťujeme co to je a jak to udělat. 

Tak věc se má takto:
Nasolená ryba vydrží prý dlouho – i měsíc, prý jen stačí tu a tam dosolit, když by začala mokvat. Před použitím je třeba na 24h namočit do vody, nebo!! 2x uvařit. Poprvé, slít vodu, dát novou a znovu uvařit. Pak upravovat jako jakoukoli rybu jen už netřeba solit.
Zítra jdeme na první ponor! Už se všichni moc těšíme. Ale o tom až zítra. 

Na závěr si dáme jeden Pepův bonmot skrývající pravdu z mnoha úhlů: „Čím rezavější střecha, tím vlhčí sklep…“


PS: Fotky až zítra, chce se mi opravdu moc spát, takže dobrou noc.

pondělí 1. září 2014

Dive Lokality

Dnes jsem při zjišťování informaíc narazil na web skaphandrus.com

Skaphandrus is a project of sharing and documentation of the underwater world, benefiting from the knowledge of citizens who dive all over the world.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Skaphandrus je projekt, který dokumentuje a sdílí podvodní svět, za přispění znalostí potápěčů z celého světa.

Přesněji nás zajímá link http://skaphandrus.com/en/scuba-dive-locations/location/Portugal/S%C3%A3o-Miguel-Island kde jsou informace o lokalitách okolo ostrova.

Takže nedočkaví či zvídaví potápěči, račte nahlédnout ;)

pondělí 18. srpna 2014

Nadmořské výšky a potápění & Mapa

Výlet je primárně za potápěním a protože ostrov Sao Miguel není zrovna 'planina' je dobré se trochu více porozhlédnout a připravit. Tentokráte se porozhlížím hlavně z pohledu nadmořských výšek míst kam by výlety měly směřovat.

Jak na to

Máme připravenou mapu míst, kde se chceme porozhlédnout. Mapu vyexportujeme z webu do souboru kml, který zobrazíme v Google Earth.
  • následně kliknutím na bod se zobrazi dialog trasa odsud/sem tj. první bod = odsud, druhý = sem :-))
  • pod popisem trasy je uložit trasu a trasa se zobrazí v dočasných místech. 
  • pravým tlačítkem je k dispozici výškový profil. 
  • pokud není k dispozici cesta tak prostě pěkně "po staru" turisticky podle vrstevnic. 
  • můžete si v menu zapnout status řádek mapy kde se zobrazuje nadmořská výška.

Takže nadmořské výšky máme. A teď ještě jaká místa vlastně můžeme navštívit. Kdo se potápíte, ale nevíte přesně o čem mluvím, doporučuji článek ask DAN.

Trochu jsem i zagooglil, a NOAA má dokonce i tabulku výstupů do nadmořských výšek.

Orientačně a cvičně si to plánuji vyzkoušet, ale asi dám jinak přednost tomu co hlásí potápěčský počítač a pravidlu nepohybovat se po ponoru výše než 500m nad mořem.

Mapa a trasy

Pro zájemce a nadšence jsem připravil ke stažení soubor kmz, zobrazitelný v Google maps a stažitelný pro Google Earth.

Náhled mapy (pouze obrázek)

Pozor, trasy ktéré jsou na mapě jsou ty nejrychlejší, nikoli ty nejbezpečnější z hlediska výstupu po ponoru tuto variantu nastavení trasy zatím aplikace nemá.



sobota 16. srpna 2014

Výlet na Azory

Azory (portugalsky: Ilhas dos Açores) jsou portugalské souostroví a zámořské autonomní území Portugalska nacházející se v Atlantském oceánu, přibližně 1500 km od Lisabonu a asi 3900 km od východního pobřeží Severní Ameriky.
Souostroví je tvořeno devíti obydlenými ostrovy: São Miguel (největší, 759 km²), Pico (447 km²), Terceira (403 km²), São Jorge (246 km²), Faial (173 km²), Flores (143 km²), Santa Maria (62 km²), Graciosa (62 km²), Corvo (17 km²). Ostrovy jsou sopečného původu a jsou součástí Středoatlantského hřbetu – včetně podmořské části jsou vysoké 4000 metrů, pobřeží je strmé. Z geologického hlediska leží Azory zčásti na eurasijské a zčásti na severoamerické litosférické desce* ... STOP!! ... :)

Tak jsme si Azory lehce přiblížili a teď už trošku neformálně. :)
Azory - jsou naše příští destinace. Přesněji řečeno ostrov Sao Miguel - a na něm potápěčská základna Espirito Azul. Ještě máme trochu času, takže si vklidu můžeme výlet naplánovat a i trochu představit.

Cílem naší návštěvy je potápění. Přesněji řečeno jsou to žraloci, delfíni, manty, obří kanicové a velryby - fotit, točit dokumentovat. Přírodní krása se zde nachází nejen pod hladinou, ale in na ostrově samotném. Ve volném čase se pokusíme navštívit nejzajímavější místa na ostrově - jezera, vyhlídky, vodopády zkrátka, co se zadaří (a kdo ví třeba se zadaří i zasurfovat ... ale psst abych nikoho nevyděsil :-D ).

Zajímavostí této dovolené je fakt, že ji vedeme hned pod třemi symboly, a těmi jsou vlajka česká (přeci jen jsme češi), vlajka NAUI (neboť jsme NAUI potápěči a ctíme přírodu) a samozřejmě pod logem Amers, který nám celou výpravu umožnil.


Postupně sem doplním i GPS ponorů a co jsme viděli, ale na to ještě čas, přeci jen ještě nevyrážíme. Pro tuto chvíli vše ;)

"Viva Açores!!!"