Poslední potápěcí den, ...
Ráno, to bylo o ničem, skála uprostřed vody v 25m, krom pár medůz tam nebylo nic. Teda vlastně tam byl proud, že by to odfouklo i závaží. Takže při výstupu jsme si pěkně zavláli na laně.
Poslední ponor byl ovšem naprostý opak. Hned po zanoření nás vítalo hejno ryb, pózující objektivu. O kousek dále kroužil rejnok s průměrem ploutví přes dva metry, pak se položil na písek a nechal nahrávat a fotit. Když už byl unuděn z blesků a neustálého zájmu skupinky potápěčů, poodplaval dál. Pomalu jsme se vydali druhou stranou za ním (skrze takový oblouk) a proti nám kanic. Pepa si s ním koukal do očí asi dvě minuty, pak mu tedy dovolil proplavat (abych byl přesný kanic to dovolil Pepovi). Snad tisíc malých červených rybiček... chvíli jsem měl pocit, že jsem ponořený v akvárku mezi tisíci parmičky duhovými... Další zastávka u rejnoka, je to opravdu fešák!!
Dneska výlet s velrybáři vynecháme a ugrilujeme si ryby!! Jsou nasolené, připravené, zkrátka relaxovat se také musí, Zítra bych s nimi ale vyrazit chtěl. Snad se na surfu nezničíme :))
Pepovo hlášky si už nestíhám psát, takže až si vzpomenu, doplním :))
Žádné komentáře:
Okomentovat